Představte si, že potkáte člověka, kterému udělali všechny možné zdravotní testy. Vzali vzorky krve, vyhodnotili hladiny vitamínů a prvků, biochemický profil, změřili kostní hustotu, udělali hormonální testy, spirometrii, změřili markery na rakovinu.. Cokoliv si dokážete vymyslet. Vše je v pořádku.
Ten člověk nemá žádnou nemoc. Takže to znamená, že je zdravý. Nemá žádnou nemoc = je zdravý.
A teď si představte dalšího, který netrpí žádnou duševní chorobou z diagnostického manuálu. Nemá schizofrenii, depresi, OCD, anorexii a nemá ani žádnou z poruch osobnosti. Nic dalšího.
Nemá žádnou psychickou diagnózu = je duševně zdravý? Podle této logiky ano.
Ale duševní zdraví funguje jinak. Tento člověk nemusí mít žádnou z poruch, ale přesto může zažívat náročné životní období, podléhat stresu, necítit v životě smysl nebo mít problémy ve vztazích. Je stále duševně zdravý?
Dříve se psychologie zaměřovala právě jen na diagnostiku a léčbu psychických poruch a na negativní aspekty lidského prožívání. Zjednodušeně řečeno na to, co nefunguje (až na výjimky - Frankl, Rogers, Maslow). V roce 1999 došlo k obratu. Psychologové - v čele s Martinem Seligmanem (otcem pozitivní psychologie) a Mihalym Csikszentmihalyim se začali zabývat zkoumáním "nejlepších kvalit života".
Dá se říci, že do nového tisíciletí se psychologie převážně zaměřovala na stav do bodu 0. Bod 0 je moment, kdy nemáme žádnou diagnózu, měli bychom tedy být zdraví. Nicméně bod 0 mnohdy nestačí. Je potřeba jít nahoru.
Po roce 2000 se výzkum začal orientovat na pochopení a rozvoj silných stránek osobnosti, ctností, optimismu, spokojenosti a celkové kvality života. Martin Seligman a další vědci prosadili myšlenku, že zkoumání pozitivních aspektů, jako je štěstí, smysl života a vnitřní zdroje, může vést k lepší prevenci psychických onemocnění a k celkovému zlepšení duševního zdraví a pohody. Díky za to :-).
Duševní zdraví je komplexní stav, který zahrnuje emoční rovnováhu, ale i sociální, kognitivní a fyzické aspekty našeho života. Nejde pouze o to, abychom nebyli nemocní, ale abychom se cítili naplnění a byli schopní zvládat výzvy, které nám život přináší.
Duševní zdraví zahrnuje tyto složky:
Duševní zdraví lze rozvíjet. Můžeme se zaměřit na výše zmíněné složky a o ty se starat a kultivovat je. Pozitivní psychologie se zaměřuje na rozvoj příjemných emocí, jako je radost, vděčnost nebo láska. Tyto emoce nám pomáhají vybudovat resilenci – schopnost zotavit se z náročných životních situací a růst díky nim. Duševní zdraví tedy znamená nejen umět zvládat nepříjemné stavy, ale také aktivně budovat a rozvíjet své vnitřní zdroje.
Řekněme, že jste v situaci, kdy netrpíte žádným diagnostikovaným duševním onemocněním, ale přesto nemáte pocit spokojenosti v životě. Možná máte pocit, že vám život protéká mezi prsty a je nemastný, neslaný. Co v takové situaci můžete dělat?
Ale dokázali byste z fleku seřadit seznam svých 5 základních hodnot? Znáte své triggery (spouštěče - situace nebo podněty, které vás spolehlivě nepřiměřeně vytočí)? Znáte své zdroje? Máte vydefinovaný svůj životní smysl, cíl nebo alespoň směr? Víte, co vám dodává energii a co vám ji bere? Dokážete vyjmenovat svých 10 silných stránek? Znáte své slepé místo? Znáte své typické myšlenkové vzorce a mindset? Víte, jak se opakovaně projevujete ve vztazích a jak vás vnímají druzí?
Pokud ano, je to super! Pokud ne, je fajn na tom zapracovat. V momentě, kdy se dobře znáte dokážete svůj život lépe směrovat.
K sebepoznání může vést cesta skrze psaní deníků, meditaci, zastavení se nebo pozorování sebe v zátěžových situacích. Využít se dají sebepoznávací kurzy, koučování nebo terapie.
Za den prožíváme desítky až stovky emocí. Prakticky bez nich nejde existovat. A přesto existují lidé, kteří dokážou určit, že jim je dobře nebo špatně, případně že mají strach nebo jsou překvapení. A dál už nerozlišují. Mají pocit, že to stačí. Nestačí :-).
Umět jemně rozlišovat a pojmenovat emoce, které cítíme je základem emoční inteligence. Díky tomu lépe rozumíme svým potřebám a svému chování. Také mezilidské interakce jsou jednodušší a příjemnější mezi lidmi, kteří jsou emočně zdatní.
Jak tedy začít své emoce poznávat? Můžete začít třeba tím, že si budete všímat, jak se v průběhu dne cítíte. Nenacházíte slova? Vytrvejte, hledejte je. Když najdete správný výraz pro svou aktuální emoci, uleví se vám. Můžete použít třeba emoční tahák, což je seznam nejčastěji prožívaných emocí.
Pokud se vám výše zmíněná aktivita daří, jděte ještě dál. Zaměřte se na příjemné emoce a zkoumejte, kdy je zažíváte. Následně si do života přizvěte více aktivit, kdy tyto emoce cítíte. Uvidíte, jak vaše spokojenost vystřelí nahoru.
Další metodou, jak prožívat více příjemných emocí je trénink vděčnosti. Každý večer se ohlédněte za uplynulým dnem a najděte 3 momenty, za které jste vděční, které vás potěšily. Mohou to být maličkosti, jako je chvilka strávená na sluníčku. Pravidelný trénink vděčnosti vede ke spokojenějšímu emočnímu prožívání.
Po přečtení tohoto odstavce si na chviličku zavřete oči. Představte si, že ode dneška uplynul jeden rok a vy jste v životě naprosto spokojení. Nic vám nechybí. Co děláte? Jakou máte práci? Jak trávíte volný čas? Jakými lidmi se obklopujete? Jak u toho vypadáte? Jak se cítíte? Jaké myšlenky vám běží hlavou? Dejte této představě několik minut a nebojte se ji rozvinout.
Hotovo? Povedlo se? Pokud ano, tak jste si možná právě načrtli svou cestu ke spokojenosti. Pokud vás ta představa nadchla, můžete se zamyslet nad tím, jaké kroky podniknout, aby nezůstalo jen u snu, ale aby se přetavil v realitu.
Možná jste zjistili, že jste od svého snu jen kousíček, možná jste ale na hony vzdálení. Jde ta fantazie upravit? Aby byla více realistická? Nebo je realistická, ale složitá? Pokud ano, můžete využít služeb koučů nebo terapeutů, aby vám pomohli tuto cestu zvládnout.
Japonci přišli s myšlenkou, že když máme důvod vstát ráno z postele (=smysl života), dosáhneme spokojenosti. Tento koncept pojmenovali IKIGAI. Jedná se o činnost nebo práci, která spojuje 4 aspekty:
Smysl života se může průběžně měnit, je to normální. Proto je dobré si jej čas od času zrevidovat a sledovat, zda jej v životě naplňujeme.
zdroj obrázku: ikigai.cz
Pokud bych měla ze všech kategorií vybral tu nejdůležitější, byly by to vztahy. Kvalitní vztahová síť může dávat životu smysl a sytí pocit bezpečí. Lidé, kteří nemají kvalitní vztahy jsou častěji a déle nemocní a umírají dříve. Osamělost je navíc přímou cestou k depresi.
Zhodnoťte si, jak vypadá vaše vztahová síť? Máte okolo sebe alespoň 2 velmi blízké lidi, na které se můžete kdykoliv obrátit? Nepěstujete si toxické vztahy? Věnujete svým blízkým dostatek času a pozornosti?
Sport a zdravý životní styl
Duševní a fyzické zdraví jsou neoddělitelně propojeny. Pravidelný pohyb, vyvážená strava a dostatek spánku nejsou přínosem jen pro tělo, ale taky mysl. Když se cítíme fyzicky dobře, naše mysl má více energie a kapacity zvládat stres a nepříjemné emoce. Zkuste najít formu cvičení, která vás baví – ať už je to jóga, procházky v přírodě, tanec nebo silový trénink.
Máme velmi silné důkazy o vlivu mikrobiomu na duševní zdraví. Také existuje velké množství studií, ze kterých vyplývá, že fyzická aktivita je nejlepším lékem i prevencí před úzkostí, nespokojeností a chmury. Už 30 minut 3x týdně má viditelný efekt.
A co dělají nejčastěji lidé, když mají splín nebo trápení? Lehnou si na gauč a jí zmrzlinu - aspoň v amerických filmech. Pokud to taky děláte, zkuste si příště raději dopřát pestré a zdravé jídlo a vyrazit na procházku.
Práce, stres, běžné denní činnosti, péče o děti, setkání s nepříjemnou úřednicí nebo každodenní shon vybíjí naši pomyslnou baterku. Abychom nevyhořeli nebo si neuhnali chronické onemocnění, je potřeba dávat si pauzy a věnovat se aktivitám, které baterku opět nabijou. Univerzální nabíječkou je spánek. Kvalitní a dostatečně dlouhý spánek je zásadní pro psychickou pohodu.
Mimo to má každý člověk své zdroje. Jsou to činnosti, při kterých je ve flow (zapomíná na čas, nechá se danou činností pohltit, zapomene na problémy) a které dělá opravdu rád. Pro někoho to jsou mezilidské interakce, pro jiné četba, sport, zpěv, malování.. Zdrojujících aktivit je celá řada.
Jaké jsou ty vaše? Zkuste jim věnovat více prostoru.
Duševní zdraví máme každý ve svých rukou. Ano, existují stavy a onemocnění, které neovlivníme. Ale je mnoho oblastí, které můžeme podpořit, rozvíjet a budovat.
Máte-li zájem, můžete začít pracovat na svém duševním zdraví pomocí technik, návodů a pracovních listů na mém Forendors. Doporučuji například sérii "5 pilířů, na kterých stojí naše duševní zdraví a spokojenost". Nebo se můžete stát pravidelnými odběrateli. Každý týden se pak můžete těšit na nějaké nové téma, cvičení nebo přísun informací, které vám dopomohou ke spokojenému životu.
Pro více obsahu můžete také sledovat můj Instagram @jana.schee.psycholog.
↓ Zajímá-li Vás můj příběh, naleznete ho v sekci "O mně" ↓
Představte si, že potkáte člověka, kterému udělali všechny možné zdravotní testy. Vzali vzorky krve, vyhodnotili hladiny vitamínů a prvků, biochemický profil, změřili kostní hustotu, udělali hormonální testy, spirometrii, změřili markery na rakovinu.. Cokoliv si dokážete vymyslet. Vše je v pořádku.
Psychoanalýza, KBT, Gestalt, Narativ, Humanistický, PCA, Solution Focus, ACT, Integrativní, Existenciální, Biosyntéza, Systemika, Pesso Boyden atd. atd. atd... Přístupů jsou desítky! Někdy jsou mezi směry jen drobné rozdíly, jindy stojí na úplně jiné filozofii. Uf!
Pro mnohé lidi může být psychoterapie nebo návštěva psychologa velkým strašákem. Stále se setkávám s přesvědčeními, že tuto formu pomoci vyhledává jen někdo, kdo je blázen nebo slaboch. Někteří lidé se bojí stigmatu, případně, že by jim návštěva odborníka mohla v budoucnu přinést problémy - kdyby se to dozvěděla rodina nebo v práci. Je to škoda,...
V poslední době možná slýcháte od kamarádek nebo na sociálních sítích o tom, jak je psychoterapie úžasný pomocník na cestě ke spokojenějšímu a vyrovnanějšímu životu. Možná se taky ptáte: "Co to vlastně je? Je to pro mě? Jak mi může pomoci?" Dnes se vám to pokusím srozumitelně vysvětlit.